Řešení:
Orel slétl dolů, uchopil dívku do spárů a zmizel s ní
v Černé skále, která se před ním náhle otevřela a zase zavřela.
S odchodem Pamut odešla z Nunikova obydlí všechna
radost, pohoda a spokojenost.
Nikdo o tom, co se stalo nemluvil, ale všichni na ubohou
Pamut mysleli, všem chyběla.
Nejvíce ji postrádal Okpaj, jenž se nemohl smířit
s myšlenkou, že by svou sestru neměl už nikdy spatřit.
Kdyby něco nebylo jasné, ozvěte se :)
A TADY NOVÝ ÚKOL:
ZÁPIS DO GRAMATIKY (ZEPŘEDU SEŠITU)
Pravidla
psaní přímé řeči
-
přímá řeč je
vždy ohraničena uvozovkami (začíná uvozovkami dole a končí uvozovkami
nahoře) a vyjadřuje, co přesně někdo říkal, křičel nebo klidně
i šeptal ; je to doslovné přepsání jeho řeči
-
uvozovací věta
uvozuje přímou řeč, nějakým způsobem ji v textu uvádí; jsou to věty typu
řekl, zeptal se, zvolal, odpověděl. požádal apod. (nemusí být vždy, protože,
kdo mluví, může vyplývat z kontextu)
-
na začátku přímé řeči musíme vždy napsat velké
počáteční písmeno
-
jestliže následuje za přímou řečí uvozovací
věta, nepíšeme na jejím konci nikdy tečku, ale čárku; uvozovací větu pak
začínáme malým
o
příklad: „Dobrý den,“ pozdravil muž.
-
přímá řeč může končit vykřičníkem či otazníkem,
ani tehdy nepíšeme v uvozovací větě stojící za přímou řečí velké písmeno
o
Příklad: „Co jsi říkal?“ zeptal
se Pavel.
-
pokud stojí uvozovací věta před přímou řečí,
uděláme za ní dvojtečku, uvozovky a přímou řeč začneme velkým písmenem. Pak ji
můžeme ukončit tečkou, vykřičníkem či otazníkem a druhými uvozovkami
o
příklad: Babička pravila: „Chlapče, podej mi šití.“
-
pokud je přímá řeč rozdělena na dvě části, druhá
část už velkým písmenem nezačíná. Navíc platí pro první část přímé řeči to, že
nemůže končit tečkou. Vložená uvozovací věta začíná malým písmenem
o
příklad: „Hurá,“
křičela nadšeně Zuzka, „začaly
prázdniny!“
Shrnutí:
-
přímá řeč: uvozovky dole a pak nahoře
-
přímou řeč vždy začínáme velkým písmenem
-
uvozovací věta ZA
PŘÍMOU ŘEČÍ: přímá řeč nemůže končit tečkou (končí čárkou,
vykřičníkem, otazníkem) a uvozovací věta začíná malým
-
uvozovací věta PŘED
PŘÍMOU ŘEČÍ: za uvozovací větou je dvojtečka,
uvozovky a velké písmeno přímé řeči; ta už může končit tečnou, vykřičníkem
či otazníkem
-
uvozovací věta MEZI
PŘÍMOU ŘEČÍ: 1. část přímé řeči
nemůže končit tečkou (končí čárkou), pak následuje uvozovací věta
s malým počátečním písmenem, pak čárka, uvozovky a 2. část přímé řeči
s malým počátečním písmenem (ta už může končit čímkoliv)
Žádné komentáře:
Okomentovat